_______________________________________________________________________
Pokud znáte, máte nebo jste...čtěte:
Puberťák je domácí zvíře, které je velmi náročné na chov. Rozhodnete-li se ho chovat doma, budete mu muset vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem stoupá. Níže jsou uvedeny znaky společné tomuto savci, ať už je chován na svobodě nebo v zajetí.
Tělo Zbarvení je proměnlivé, často velmi nápadné, na rozdíl od jiné zvěře se v žádném případě nesnaží splynout s okolím. Nejnápadnějšími barvami září většinou jeho chocholka. Barva může přecházet od žluté přes hnědou až po červenou či zelenou. Oči bývají zarudlé, kruhy pod očima nejsou žádnou výjímkou. Barva je těžko zjistitelná, neboť u většiny jsou oči překryty spadající chocholkou. Stavba těla: jde o savce místně řídce ochlupeného, vybaveného končetinami, které jsou k tělu neúměrně dlouhé a zakončeny dlouhými paznehty, neboť tento druh domácí zvěře zhusta zanedbává jejich pravidelné obrušování. Typickým znakem je chůze po dvou nazývaná "klácení". Uši přiléhají k lebce, občas je nutno je dočišťovat. To může provádět dobrovolník z domácnosti, nebo je možné k této činnosti donutit puberťáka samotného. Chovatel se sám musí rozhodnout (dle úrovně vycvičenosti svého zvířete) které možnosti dá přednost.
Krmení Je všežravec, který občas přechází do fáze monožravce. Dle vědeckých výzkumů stráví (ač má na rozdíl od krávy toliko jeden žaludek) jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi monožravé se dlouhodobě živí jedním druhem potravy, např. tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Veškeré snahy chovatele o přikrmování zdravou výživou přicházejí nazmar a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, proto je nutné, aby je chovali pouze ti, kteří si to mohou finančně dovolit, případně mají možnost úvěru či půjčky.
Celková péče Je náchylný k depresím. Léčba a prevence spočívá v kupování značkových oblečků a obuvi, želatinových medvídků Haribo a počítačových her, aby se nenudil. Komunikace s ním je závislá na úrovni dosažené při výcviku (viz.Denní režim). Chovatel se musí naučit řeč těla, aby byl schopen z trhavých pohybů hlavou, příp. ramen vyčíst nesouhlasnou reakci. Pozitivní reakce nedává chovaný puberťák v žádném případě najevo. Z našich zkušeností ovšem víme, že po cca 200 trhnutí ramenním kloubem již většina chovatelů ví na čem je.
Denní režim Puberťáka je nutno podrobit komplexnímu výcviku. Od přírody je to tvor líný, který je schopen veškerou svou energii vynaložit na správné oddechování při spánku, resp. na změnu polohy na gauči z levého boku na pravý a naopak. Výcvik sestává z výuky jednoduchých příkazů: "Jdi do školy! Umyj si ty zuby! ..." Někteří reagují na výcvik příznivě a po pár letech jsou schopni reagovat na cca 4 příkazy z 20. Jiní výcviku odolávají a osvojí si příkaz pouze jeden. Většinou jde o povel "Jdi se najíst", v menší míře "Jdi spát".
Komerční využití a návratnost investic Puberťák je domácí zvíře chované výhradně na ozdobu a nelze očekávat, že z něj vydolujete jakoukoli činnost generující přínos pro rodinu. Návratnost investic je dlouhodobá, někdy trvá i 10 let, než zjistíte zda chovaný jedinec bude schopen samostatného života. Někteří zůstávají u svých chovatelů do pozdního věku a znamenají pro ně nemalé náklady. Proto by si každý chovatel měl řádně rozmyslet, než se do chovu vůbec pustí. V případě, že si není jist, měl by si raději pořídit jiné domácí zvíře. Před chovem puberťáků jsou varováni zejména kardiaci a další osoby, které špatně odolávají stresu. Na druhou stranu je nutno říci, že žádné jiné domácí zvíře vám nepřilne tolik k srdci. V tom jsou puberťáci naprosto nenahraditelní.
